Kladské pomezí logo Kladské pomezí obszar turystyczny

Co o Boženě asi nevíte

  • Co o Boženě asi nevíte
Božena Němcová se během svého krátkého života stěhovala víc než dvacetkrát. Nejdelší období strávila v Praze, ale i tam vystřídala několik různých adres. Mimo Čechy zavítala do Uher, podnikla cestu na Slovensko a krátce pobyla v Drážďanech. Když si pomyslíme, že v Čechách ještě nebyla zavedena železnice a chodilo se pěšky nebo jezdilo na povoze, můžeme si snadno spočítat, že na cestách strávila celé týdny.

Božena také podporovala v psaní české spisovatelky. Sama dokonce byla redaktorkou časopisu, do kterého mohly přispívat. Božena ale svou funkci předala, protože spisovatelky nebyly dost pilné. V dopise své přítelkyni, Antonii Bohuslavě Čelakovské, si na ně trochu postěžovala: "Naše Pražské spisovatelky umlkly, ani redaktorka novoročenky se neozývá a nevydává své romány."  F. L. Čelakovský by do svého slovníku neuvedl zdaleka tolik původních českých slov, kdyby nebylo Boženy. Ta mu při častém stěhování a cestách po Čechách posílala celé seznamy slov, které byly charakteristické pro různé regiony naší země. V době, kdy se formovala nová čeština, to bylo více než záslužné.

Během svého života Božena velice podporovala vznik knihoven a pomáhala dostat tehdejší českou literaturu mezi obyčejné lidi. Aby se knihy a časopisy dostaly právě tam, kde po nich byla poptávka nebo kde nebyly snadno k dostání, psala Božena nakladatelům o nejnovější výtisky, které kočovní knihkupci a knihovníci vozili i do nejmenších vesnic. V České Skalici přispěla Božena několika svazky do nově založené knihovny.

Božena měla i celkem obyčejné zájmy. Při pobytu v Nymburku si oblíbila místní pivo a ráda se chodila otužovat. Věřila, že ledová voda pomůže jejímu chatrnému zdraví.

Jestli je něco, v čem Božena rozhodně propadla, bylo to vedení domácnosti. Božena se vdávala mladá, o domácích pracích nevěděla nic a o tom, jak zacházet s penězi, jakbysmet. Její manžel nosil domů čím dál tím méně peněz a její příjmy z literární činnosti byly zanedbatelné. Připomeňme, že rodiče museli živit a podporovat čtyři děti.

Božena si získala mezi lidmi špatnou pověst – společnost v její době byla upjatá a stačilo málo, aby se o pohledné spisovatelce začaly šířit klepy o tom, že je mladá paní do větru. Není divu – mladá, krásná a talentovaná žena s velmi nekonvenčními postoji na sebe často strhávala pozornost, když se pohybovala ve společnosti mladších obdivovatelů nebo s některými vedla velmi osobní korespondenci. To se pochopitelně nelíbilo ani jejímu manželovi, který ji donutil některé vztahy přerušit. 

Božena byla:

Spisovatelka na volné noze a mohli bychom říct, že i grafomanka. Za svůj život napsala spoustu povídek, pohádek, ale i cestopisů a národopisů a navíc vedla bohatou korespondenci s přáteli, nakladateli a osobnostmi tehdejšího společenského života. Svoje dílo nabízela aktivně tehdejším nakladatelům a pomáhala zajišťovat jeho odbyt. Honoráře z prodaných výtisků nebyly sice nijak velké, ale pro udržení rozpočtu domácnosti důležité. Můžeme proto říct, že Božena byla první českou spisovatelkou, která se živila psaním.

Národní buditelka a etnografka – v době, ve které vrcholilo období tzv. národního obrození, byla pravá česká spisovatelka se zájmem o vše české a vůbec slovanské hotovým zázrakem. Díky ní máme doklad o tom, jak se žilo v Podkrkonoší, na Domažlicku i na Slovensku. Tradice, svátky, místní zvyklosti, pohádky a pověsti i nářečí jsou navždy zaznamenány v jejím díle.

Občanská aktivistka – riskantní věc udělala Božena na pohřbu Karla Havlíčka Borovského. Říká se, že spisovateli, který byl dlouho vězněn ve vyhnanství v Brixenu a sledován c. k. policií, položila na náhrobek věnec z vavřínových listů. Taková odvaha postavit se veřejně proti tehdejšímu systému byla přinejmenším obdivuhodná.

Feministka – Božena byla svobodomyslná bytost, kterou nesvázalo ani brzké manželství. Víc než starost o domácnost, která byla v té době pro ženu jedinou možností, kde se mohla realizovat, byla pro ni důležitá vlastní tvorba. K většímu odhodlání, aktivní účasti na společenském životě a tvorbě vyzývala i další české spisovatelky.

Múza – to, že Božena uměla oslnit ty, kteří ji poznali, je nadmíru jasné. Její charisma nedalo spát mnoha jejím obdivovatelům. Božena Němcová se navždy zapsala do básní např. Seiferta nebo Nerudy, je předmětem nepřetržitého bádání, je hlavní postavou několika životopisných filmů a knih. Postava Boženy Němcové je téma, které stále budí pozornost a často i rozporuplné emoce. Právem je nejvýznamnější českou spisovatelkou, protože zájem o ni a o její dílo trvá i nyní – dvě stě let po jejím narození.